U zeleného zákalu dochází k poškozování zraku velice pozvolna, v čemž tkví jeho nebezpečnost. Dlouhou dobu nemocný neregistruje žádné příznaky a v okamžiku, kdy si jich začíná být vědom je toto onemocnění již v pokročilém stádiu. Za omezení zraku u glaukomu může odumírání zrakového nervu, na čemž se ve velké míře podepisuje zvýšený nitrooční tlak. Ten je způsoben dvěma příčinami, buď dojde ke zvýšení tvorby komorové tekutiny, nebo se zhorší průchodnost odtokových kanálků. Tyto příčiny se mohou vzájemně doplňovat a zapříčinit rak chronický nebo akutní glaukom. Akutní záchvat se dostavuje jen velice zřídka. Je způsoben úplným uzavřením komorového úhlu, což způsobí rapidní nárůst tlaku. To se projeví prudkou bolestí v oblasti oka, mlhavým viděním, nevolností a dostavit se může i glaukomový záchvat.
Většinou se však setkáváme s chronickým zeleným zákalem, který se dlouhá léta nikterak vážněji neprojevuje. Na jeho vzniku sehrává podstatnou úlohu dědičnost, kolem čtyřicátého roku se tak z doposud neobjasněných příčin začne zvyšovat nitrooční tlak. Jedinými možnými náznaky se dlouho stává akorát příležitostná bolest hlavy, lehce rozmazané vidění, zvýšená únavnost očí či zarudnuté oko bez zjevné příčiny. Utlačováním zrakového nervu však dochází k jeho poškozování, což vede k zužování zorného pole. Jedná se o velice pomalý proces, který povětšinou dlouhá léta ani nevnímáme. Z tohoto důvodu sehrává podstatnou úlohu prevence. Lidé, v jejichž rodině se toto onemocnění objevilo, by měli po dosažení kritického věku pravidelně chodit k očnímu lékaři. Ten zelený zákal dokáže podchytit v jeho počátcích, čímž se značně zlepší vyhlídky do budoucna.
Léčba glaukomu je sice velice snadná, avšak pouze dokáže zabránit dalšímu poškozování. Proto je tak důležité s ní začít co nejdříve. Základ tvoří prokapávaní oči miotiky. To jsou látky, které zapříčiní zúžení zornice, čímž se zvýší komorový úhel a nitrooční tekutina tak může lépe odtékat. K dispozici jsou i kapky přímo určené k potlačování vzniku kapaliny. Dlouhodobějším řešením je použití trabekuloplastiky, tedy rozšíření trabekulárního tkaniva pomocí laseru. Tím se docílí lepší průchodnosti odtokových kanálků. Nevýhodou laserového řešení je jeho dočasný efekt, postupem času se tkanivo uzavře na původní průsvit. U akutních případů se využívá iridotomie, během níž se zvýšený tlak uvolní proděravěním duhovky.